Úvod do encyklopedie hudebních festivalů

Festivaly se konají asi 40let, za začátek je považována éru hippies (Monterey, Woodstock, Glastonbury, Roskilde). Lidé se začali ve velkém počtu scházet za účelem poslechu muziky, tance, užívání s přáteli. Tyto znaky se dodržují dodnes. Mění se lidé, svět, hudba. Ale festivaly zůstávají. Festivaly navštěvují miliony lidí různého věku, různé národnosti, různých názorů. Hudba se rozrostla do nespočetně stylů. A snad každý styl hudby má svůj slavný festival.

Dance Valley

Moje Historie hudebních festivalů se bude snažit nabídnout zajímavá fakta, informace, zajímavostí. Celkem bude mít historie festivalů sedm kapitol, třetí a čtvrtá kapitola bude dvoudílná. Celkem se podíváme na 80 festivalů, párty po celém světě a kluby. Nevyhneme se nejrůznějším stylům festivalů, ale nejvíce se zaměříme na techno, velké mejdany a historické festivaly, které ovlivnily vývoj hudby a nás.

Začneme ale netradičně: netančí totiž jen lidé. David Fisher se snaží aby tančili i mrakodrapy! Podívejte se sami…

Tančící dům – Praha

Dům na rohu Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží v centru Prahy. Je to stavba plná energie, metaforicky nazývaná Tančící dům. Dostavěna a otevřena byla v roce 1996. Brzy potom projekt získal Cenu za nejlepší design roku od amerického časopisu Time.

Dům, který vznikl podle návrhu amerického architekta Franka O. Gehryho ve spolupráci s jeho pražským kolegou Vladem Miluničem, se dnes běžně objevuje na obálkách turistických průvodců.

V roce 1992 kývl architekt Frank Gehry na nabídku holandského investora, jeho spolupracovníkem se stal právě Vlado Milunić. Nárožní věže jednoho z modelů připomínaly Gehrymu tanečníky Freda Astaira a Ginger Rogersovou. Věže opravdu vypadají jako by spolu tančily, a tak není divu, že se vžilo pojmenování Tančící dům. Lidé začínají zvykat na moderní architektonické trendy.

Dynamic Architecture

Dům a pohyb po tisíciletí nešly dohromady. Když se domy hýbaly, znamenalo to vždy zemětřesení nebo demolici. Omyl!

Davidu Fisherovi je 58 let. Je to izraelsko-italský architekt a specialista na městské plánování. Už 30 let pracuje na technických extrémech budov, zejména ve velkoměstech jako je New York, Moskva, Hongkong, Paříž nebo Dubaj. Na Columbijské univerzitě v New Yorku získal čestný doktorát. Zabýval se restaurováním historických monumentů a desigem veřejných budov.

"Dynamická architektura", jak ji Fisher nazývá, je architektura v pohybu. "Naše stavby se stále pohybují a donekonečna mění svůj tvar, aby lépe odpovídaly vaší představivosti," říká. Fischer se zaměřuje na dynamičnost a věří, že "cokoli je správné, je krásné, a cokoli je krásné, nemusí být správné" Čas je podle něj nejmocnější veličinou, "rozměrem relativity".

Každá taková budova má vlastní vůli a svobodu - samozřejmě podle přání svých obyvatel. Otáčí se o 360 stupňů (každé patro zvlášť, neuvidíte jednu budovu dvakrát stejnou) za sluncem a za větrem, ze kterého si vezme energii, a nastaví vám výhled, jaký si přejete. Uvidíte východ i západ slunce, nebo se můžete schovat do stínu.

Vlastní stavba je přitom údajně až zázračně jednoduchá a levná. Většina budovy je totiž vyrobena předem v továrně a na místě smontována. Výjimkou je pouze betonové jádro - jakýsi středový komín. Kompletní obytné jednotky vycházejí luxusně provedené přímo z továrny, hotové včetně zabudované kanalizace, elektrického vedení a klimatizace.Ty se pak již jen "zavěšují" na středové jádro, jako byste lepili okvětní lístky na stonek květiny. Samotná konstrukce ale možná ještě víc připomíná kostru živého tvora - středový sloup vypadá úplně jako páteř, na kterou se připojují další kostičky... Že bychom konečně kopírovali ekonomičnost přírody? Takto konstruovaná stavba nabízí i 1,3 krát větší odolnost proti zemětřesení než obvyklé budovy a nutný počet dělníků na stavbě se sníží ze 2000 na pouhých 90! Pro stavební firmy to znamená rovněž mnohem nižší riziko zranění a nižší platby na pojistné. Především se ale snižují náklady o plných 20% a vlastní proces stavby je prý zkrácen ze 30 na pouhých 18 měsíců.

Jelikož se každé patro otáčí nezávisle na ostatních, tvar budovy se neustále proměňuje. "Jednu budovu nikdy nemusíte vidět dvakrát stejně!" říká architekt. Vedle těchto proměnlivých zázraků prý budou vypadat klasické statické domy jako fosilie - zkameněliny starého světa. Koncepce již teď vzbuzuje velký mezinárodní zájem. "Dynamická architektura se stane symbolem nové filozofie, která změní vzhled našich měst a způsob našeho života," říká Fisher. Domy tak vlastně získávají čtvrtý rozměr - čas, ve kterém se proměňují. "Celá města se budou měnit rychleji, než jsme si kdy představovali." Jak budou vypadat taková nová města s pohyblivými domy, které dovedou tančit podle hudby? V rychlejším valčíku budovám brání pouze to, že jedno otočení okolo své osy má trvat okolo 90 minut. Toto omezení ale zřejmě existuje hlavně proto, aby ochránilo žaludky svých nájemníků. "Je to docela pomalé," říká Fisher, aby uklidnil potenciální zákazníky.

První bude tančit v Dubaji

Rotující věž ovšem není jen koncepčním návrhem, protože již během pár měsíců by se měla rozběhnout její stavba, první svého druhu. První rotující mrakodrap bude stát - jak jinak - v saúdskoarabské metropoli Dubaji. Tam se v posledních desetiletích soustřeďuje výkvět veškeré moderní architektury. Také se vyjednává o další sesterské stavbě v americkém Chicagu. Dubajský mrakodrap by měl mít 68 pater a měl by v sobě skrývat hotel, byty a kanceláře. V jeho středu budou mohutné výtahy, kterými si budeme moci převézt do vyskokých pater i vlastní automobil. Budou tu také úniková schodiště a další zařízení. 48 větrných turbím, umístěných v mezerách mezi jednotlivými patry, bude navíc se slunečními panely na střeše produkovat elektřinu, která zásobí celou budovu i široké okolí. Ročně vyrobí elektřinu v celkové hodnotě asi 150 milionů korun.

A co příště?

Woodstock

Woodstock byl klíčovou událostí v historii festivalů, snad každý z nás o něm slyšel a jak to opravdu probíhalo, se dozvíte hned v první kapitole!