REPORT
Datum: 16.07.2010
Napsal: soda
Report z festivalu Rock for Poeple od Sody (část druhá)
Zbývající dva dny festivalu proběhly naprosto bez problémů. Organizace šlapala na výbornou a všichni vystoupili, jak měli. Panovala příjemná atmosféra a všichni se dobře bavili. Druhý festivalový den přinesl hvězdy současné indie-popové scény, britské Muse nebo skvělé Archive. Přinesl ale také nad hradecký Festivalpark mraky a s nimi i trochu dešťových kapek. Poslední třetí den vystoupili naši Skyline nebo britská Morcheeba, která udělala krásnou festivalou tečku...
Po tomto příjemném zážitku jdeme do tanečního stanu, protože live pódia právě nenabízejí nic pro nás, zato tady se hraje přesně podle mého gusta. Elektro, minimal, nu rave a dupstep... To je přesně to, co mám rád. Čas se ovšem posunul a do Festival parku teď míří velký dav lidí na T-music stage, kde má vystupovat hlavní hvězda večera britské indie-popové trio Muse. Ti zde mají opravdu úctyhodný počet fanoušků. Kam se podívám, tam vidím hlavy natěšených návštěvníků. Při nástupu na pódium přivítali kapelu hlasitým aplausem. Hned od začátku hrájí známé hity, které můžeme často slyšet v rádiích. Muse si s sebou přivezli svoji kompletní show, kvůli které tady museli postavit jedno z největších pódií v Evropě. Show byla opravdu strhující, za kapelou jsou obří obrazovky ve tvaru včelích pláství. Byl také posilněn světelný park a díky tomu vypadala stage mnohem větší. Nechyběla dokonce ani laser show, která se sice k tomuto stylu muziky moc nehodí, ale publiku se evidentně líbila. Velkou výhodou Festivalparku je upravený zvlněný terén tak, že i ze zadních řad máte krásný výhled na pódium. Ještě před koncem koncertu opouštíme prostor T-music stage. Kupodivu se po areálu poflakuje dalších pár tisícovek těch, kteří si nechali hlavní aktéry večera ujít...
Dalším koncertem jsou britští Archive. Pro mě poněkud neznámá kapela, ale jsem plný očekávání, co si pro nás připravili. Prvním hrábnutím do strun basové kytary nás doslova odstřelil brutální zvuk. Tak silný a přitom tak čistý, který s námi lomcoval, jsem dlouho neslyšel. Archive začali breakbeatovou linkou doplněnou kytarami, klávesy, bicími a zpěvem. To vše dohromady tvoří originální mix stylů. Posléze došlo také na dubstep s hutným dunivým basem. To už jsem byl v sedmém nebi. Těžko se popisuje jejich styl, šlo hlavně o breakbeat, dubstep a indie-pop. Bylo to něco nového, neoposlouchaného. Přes celou stage České spořitelny je obří velkoplošná obrazovka, kde běží jejich klipy nebo originální projekce, které dolaďují už tak výborný koncert. Toto vystoupení pro mě bylo tím největším překvapením celého festivalu a budu na něj ještě dlouho vzpomínat. Tím končil program druhého dne a tak se odebíráme na cestu domů.
Poslední třetí den festivalu, kromě koncertu Morcheeby, pro nás nenabízel nic zajímavého. Tak jsme nikam nespěchali a dorazili jsme až po osmé hodině. Rovnou od vstupu jsme zamířili do tanečního stanu, kde své kotouče roztáčí naše DJ legenda DJ Tráva. Ten jako vždy nezklamal a hraje výborný minimal, který vás chytne a už nepustí. Už vím, kde strávím čas před očekávaným koncertem Morcheeby. Ve čtvrt na jedenáct na Evropa 2 stagi začíná kapela Skyline. Celý prostor hangáru je zaplněn fanoušky této výborné české kapely. Skyline hrají přesně tak, jak je známe, jedna pecka za druhou a publikum si vystoupení parádně užívá. Asi po 20 minutách mě koncert přestává bavit, protože bych ani nespočítal, kolikrát jsem je viděl na živo. Takže dávám přednost minimalu DJe Trávy. Bohužel není moc času, protože už v jedenáct hodin začíná hvězda večera Morcheeba. Jak už je tady zvykem, hlavní ulice se zaplnila návštěvníky, kteří spěchají na T-music stage. Ta je zcela zaplněna fanoušky této legendy. Morcheeba se zpěvačkou Skye zažívá velký comeback. Dali se znovu dohromady a natočili nové album, ze kterého nám zahráli spoustu skladeb. Ty jsou stejně skvělé, jako ty z předešlých alb. Morcheeba neměla žádlou velkou show, ale ona ji ani nepotřebovala, protože křišťálově čistý hlas zpěvačky Skye vydal za všechny show. Stále komunikovala s publikem, usmívala se a házela různé vtípky. Její "číro" na hlavě mluvilo za vše. Punkerka s milým srdcem a s krásným hlasem. Při tomto koncertu se všichni vznášíme v sedmém nebi. Kam se podívám, tam vidím úsměv na tváři. Koncert Morcheeby byl tou nejlepší tečkou tak výborného festivalu. Když porovnám jednotlivá vystoupení, tak Morcheeba vede, na druhém místě jsou Archive, potom Prodigy a Muse.
Na Rock for People jsem byl poprvé a nejspíš ne naposledy, protože u nás mezi festivaly nemá konkurenci. Bez ostychu se může rovnat těm evropským. Škoda jenom, že se zaměřuje hlavně na jeden styl hudby, který mě je z velké části cizí. I přesto jsem si ale vybral to své a festival si užil naplno. Tímto děkuji celému organizačnímu teamu a všem návštěvníkům za krásný festival.