Report z luxusní klubovky Kinetic

Kinetic už nalajnoval hezkou řadu parties. Hráli tu Loutka, Jay Brown, Lucca, Hech, Michael Burian a mnoho dalších známých tváří. Zajímavé ale je, že headliner na této party skoro neexistuje, protože se na všechny DJs paří od začátku až do konce a atmosféra by se dala krájet, balit a za těžké peníze importovat do širého okolí. No, ještě že to nejde. Raději jsem se sám vyexportoval z šedi hlavního města a vyrazil domů do Jižních Čech.

Na páteční Kinetic tentokrát přijal pozvání Michael Burian, Efendy z Českých Budějovic a roli pravidelných tahounů akce na sebe (jako vždy) vzali Deny a Groove Dan. První 3 hodiny patřily Efendymu. Ten v poslední době pozměnil svůj styl. Dříve jsme od něho mohli slýchat věci ovlivněné nastupující vlnou progressivu a tak říkajíc doznívající slávy wet’n’hardu. Postupně ale Luboš posbíral desky, u kterých hraje prim melodie a nadýchaná skladba ostatních zvuků, než pouhý beat okořeněný několika perkusemi. Zvuk se celkově více přiblížil ke klasické house music. Přibylo vokálů a offbeatových pasáží.

Začátek jeho setu se nesl, jak jinak, v poklidnějších polohách. Lidé se teprve scházeli. Z počátku převládalo diskotékové publikum, které se však s významným přičiněním Kineticu naučilo i jinému soundu než jsou neustále se opakující radiové stjupidosongy… Ale když se vám takhle line z reprobeden staří dobří Nalin & Kane se svým Beachballem, to se vznáším v nebesích a nebyl jsem sám. Na letní sladkou vypalovačku Yamania od Filterheads už pařil hezky zaplněný parket. Amfetaminový robolidi v nedohlednu, zato o úsměvy a ruce nahoře nouze není. Tak to si nechám líbit.

Z počátku se mi trochu nezdál zvuk, zněl tak trochu „diskotékově“. Poté, co se ale prostor zaplnil, lidé zvuk zatlumili a vše bylo v naprostém pořádku a míra euforie rostla a rostla. Ono, kdo by neměl radost, když přijde do čistého útulného podniku, kde si dá fajnový presso za 15 korun… Report z baru ale psát nebudu, ne že by se tam nic nedělo, ale dole na parketu už to začínalo vřít.

Za gramofony už stojí Michael Burian, placky se točí, Final Scratch připraven. Začíná se stejnou plackou jako na jeho CD k letnímu Xmagu a následuje smršť tanečních beatů. Michal hraje o poznání souvisleji než Efendy, drží se zajeté koleje účinných tanečních songů namíchaných do hodně živé koláže. V době, kdy se tanečním floorem prochází už jenom těžko, ani není jiného zbytí. V klubu tou dobou může být kolem 400 lidí, možná více, méně spíše ne. Hodně mi tu chybí kvalitní klimatizace a tak raději jdu pro pár doušků čerstvého vzduchu ven, kam vás ochranka bez problémů pustí.

Po mém návratu Michal stále vládne davem a jeho set v poslední třetině hraní graduje. Důkazem toho budiž ruce nad hlavami většiny zúčastněných, ale i originální decentní úsměv na ústech Dje. Na závěr nechybí rozloučení tanečníků s Michalem, které je na Jihu více než obvyklé. Odkud že se to přestěhoval do Prahy? :o)

Závěr akce patřil společnému setu dvou mužů, které na jihu Čech nemusí nikdo představovat. Zasloužilý harcovník klubových floorů Deny a hlavní muž akcí Kinetic, Groove Dan. Jejich set se dá popsat jako čistá houseová energie pronikající do vás sice přímo, ale zato z tolika stran, že ani nebudete vědět odkud. Touto kostrbatou větou se jenom snažím naznačit, že škatulkování stejně nikam nevede. Oldskooler Deny vnáší do společného setu, hudební tvorbu za posledních deset i více let a mám pocit, že zrovna neřeší ročník, té či oné desky. Dan k tomu přidá energické tracky let nedávno minulých. Dohromady nám pak vznikne pestře postavený harmonický celek, který nepostrádá prvky oldskool houseu, techhouse, ale neztratí se tu ani latino se silným spodkem.

Zato všichni tanečníci už ani neví kde jsou :o). V pokročilé ranní hodině už zůstává jen nějaká třetina maximální návštěvnosti. Zato tito vytrvalci už přesně ví co chtějí, a skáčou až do samého konce, který odbil někdy po půl sedmé. Už skoro sám nevím. Jo a kluci, kdo tam prosím vás hrál ty Coldplay, přiznejte se, mě to z hlavy totálně někdo vygumoval…:o)

A tak jsme na samém konci. Přemýšlím o nějaké mouše, kterou bych vytknul a fakt mě to myšlení hodně namáhá, tak toho raději nechám, protože jsem stejně na nic nepřišel. Jo! už vím, na záchodech mají místo mušlí korýtko :o).

Další Kinetic se chystá už 3.12. a tentokrát přijede Chris Sadler. Ještě nevím, co budu v tu dobu dělat, ale v lednu si čas určitě udělám, protože vidět úsměv Laydee Jane za gramofony stojí za to – vystoupí  7.1.2005 na tom samém místě. Určitě se tam zase sejdeme v hojném počtu.