Hudební recenze: Soil - In Fields

Soil mi v mnoha věcech připomínají Ohm Square. Charismatická vokalistka v čele, na album musí posluchač čekat hodně dlouho, ale hlavně mají obě kapely podobný zvuk. Tedy perfekcionistický a vychytaný sound, na který nejsme v Česku zvyklí. Ale konec srovnávání, v tomhle článku jde hlavně o Soil a jejich debut In Fields.

Pokud vás omrzela elektronika a její odnože, je Soil tím nejlepším mezaninem. Do doby dnešních experimentů s teplou a studenou vodou přináší jemné vystřízlivění a návrat k akustice. Nechci říct přímo k jazzu, to by bylo moc jednoduché, ale vlastně jo. I když míří někam dál, energie čistokrevného komba z nich vyzařuje každým tónem. Ovšem tady jen začínají. Jejich hudební výlety míří občas k chytlavému popu, instrumentálnímu downtempu a třeba i k baladám.

Hlavní potenciál Soil je někde jinde. Dokáží totiž pro nástroje najít originální a líbivé plochy a riffy. Umí najít to, co připadá posluchači jako úplně samozřejmé, ale zároveň slyší tenhle nápad úplně poprvé. Soil se zkrátka vydali na cestu poznání (trvalo jim to teda sakra dlouho) a vrátili se s plným košem lahůdek.

V jejich hudbě nehledejte žádné skryté nápady. Soil jsou přímočaří a pokaždé vysypou z rukávu všechny nápady na rovinu. Takže určitě není třeba žádných sofistikovaných diskuzí v kavárnách, jestli Soil doma poslouchají Radiohead nebo proč má zpěvačka Zuzana Kropáčová na bukletu alba rudé punčochy. Deska In Fields je zkrátka "jednoduchá", až je geniální. 

Soil ukázali, že i v tolik protřelém a vydolovaném žánru jako je jazz, se dají najít neprozkoumaná zákoutí. Na vratkém základu vystavěli album, které ani za deset let neztratí nic ze svého křišťálového a novátorského lesku. Tohle není žádná hlína. Smekám kšiltovku.

Hodnocení: 94 %

Soil - In Fields
Quazi Delict, 2006
www.soil.cz, www.quazidelict.cz