Filmová recenze: Poseidon

Kapitán: "Dámy a pánové, nevíme úplně přesně, co se stalo. Ale loď byla nejspíš zasažena tím, čemu se říká bludná vlna. Jsou vzácné, jsou nepředvídatelné a jsou smrtící".

Wolfgang Petersen je výjimka potvrzující pravidlo, že filmaři neradi točí příběhy na moři. Voda je příliš nevyzpytatelná. Během natáčení… a po Poseidonu bude asi platit, že i po premiéře. Petersen má na kontě filmy Ponorka a Dokonalá bouře, které ho nezabily a posílily. Jenže vzhledem k enormnímu rozpočtu jsou tržby Poseidonu mizerné. Kvality vlastně taky.

Aktuální verze populárního Dobrodružství Poseidonu z roku 1972 začíná chvíli před Novým rokem na palubě luxusní výletní lodi. V sále pro "plovoucí" smetánku koncertuje Fergie z Black Eyed Peas (její dva songy spolehlivě zabily jinak celkem zábavný soundtrack Klause Badelta). Už při pohledu na ni se těšíte, až ta "bárka" půjde ke dnu. Když loď převrátí obří vlna, navzdory kapitánovým pokynům se z hysterického davu vydělí skupinka, která chce jednat na vlastní pěst.

Je v ní profesionální pokerový hráč Dylan (Josh Lucas), bývalý požárník a starosta New Yorku Robert Ramsey (Kurt Russell), jeho dcera Jennifer (Emmy Rossumová) se snoubencem Christianem (Mike Vogel), zoufalý gay Richard (Richard Dreyfuss), Hispánka Elena (Mía Maestrová) a svobodná matka Maggie (Jacinda Barrettová) s malým synkem.    

Jennifer se na skok staví k otci, který hraje poker.
Ramsey: "Jen, jsou ti vidět…" (významně se podívá na její výstřih)
Jennifer: "Co? Kůzlata? Tati…"
Ramsey: "Zapni si aspoň ještě jeden knoflík."
Jennifer (udělá to a přes rameno utrousí): "Hraješ jenom s dvojici pětek? Ale tati…"

Tahle partička, která v bujných představách režiséra a scénáristy reprezentuje "běžný vzorek populace" (dovolte, abych se zasmál) se vydá na složitou cestu vzhůru do podpalubí. Poseidon totiž plave břichem nahoru a přestože aktivoval GPS majáky, není radno spoléhat, že záchranáři dorazí včas. A tak hrdinové jdou, překonávají překážky a co chvíli to někdo nezvládne a umře.

Není to nějak extra zajímavé, i když se na plátně dějí velkolepé věci - všude je fakt hodně vody, všechno je vzhůru nohama a hodně často něco vybouchne, což našim hrdinům pochopitelně zkomplikuje život. Postavy pronáší patetické proslovy a nejradši byste je utopili všechny… kdyby Emmy Rossumová nebyla tak roztomilá, Kurt Russell tak nad věcí a Josh Lucas tak charismatický.

Poslední dva jmenovaní se postarali o to nejzábavnější, co v Poseidonu je. Russell předvede opravdu efektivní herecký výstup ve scéně, o které vám nechci nic prozradit, abyste nepřišli o překvapení. Lucas si zase vychutnal krásně charismatického hajzlíka. Problém je, že Poseidon jede podle trapných a milionkrát provařených klišé, takže i z hajzlíka se nakonec vyklube "chlápek s dobrým srdcem".

Ale co už, účel světí prostředky. Jenže v tom případě musí výsledek stát za to. A tentokrát nestojí. Jakoukoliv zábavu, kterou si v Poseidonu přesto najdete, nakonec spolehlivě "utopí" do hlavy bijící nelogičnosti už tak za vlasy přitaženého děje. Sakra! Ukažte mi matku, která uprostřed potápějící se a smrtelně nebezpečné lodi založí ruce do klína, aniž by pohlídala svého synka, aby nikam neodběhl. Hollywoodské matky se nepočítají!

Hodnocení: 60%

Recenze vznikla ve spolupráci s Village Cinemas.

Poseidon
USA 2006, 99 min
režie: Wolfgang Petersen
scénář: Mark Protosevich
hudba: Klaus Badelt
hrají: Kurt Russell, Josh Lucas, Emmy Rossumová, Mike Vogel, Richard Dreyfuss
http://www2.warnerbros.com/poseidon