RECENZE
Knižní recenze: Dan Abnett - Horův vzestup
Velké křížové tažení se zdá být blízko svému završení. Miliony planet jsou již součástí Impéria a velký Císař se konečně vrací na svatou planetu Terru. Otěže tažení předává svému nejdůvěryhodnějšímu a nejmilovanějšímu následovníkovi: Horovi. Jako Císařův vojevůdce má Horus dokončit dobytí galaxie. Jeho armády jsou nekonečné a neporazitelné. V předních liniích na tisíci bojištích se vyznamenávají především Astartes, Hvězdná pěchota: geneticky uzpůsobení válečníci, největší trumf lidstva. Jenže právě tehdy, kdy je ultimátní vítězství na dosah, je vše na vážkách...
Warhammer 40000 vznikl z populární figurkové hry. Ta se původně profilovala jako čistá fantasy, kde proti sobě (či v křehkých aliancích) stály armády lidí, trpaslíků, elfů, temných elfů, orků, skavenů, bestií Chaosu a dalších. Velká popularita, podnícená především brutalitou a temnotou, která se ve světě Warhammeru skrývala, vedla k expanzi světa do komiksů, počítačových her a knih. A také ke vzniku svérázné varianty tohoto univerza, která byla umístěna do naší vlastní, 40 tisíc let vzdálené budoucnosti. Vznikl tak svět, kde sice nenarazíte na trpaslíky, ale eldaří (elfí) a orčí flotily zde anihilují celé planety při bojích proti Impériu lidí či rojovým flotilám tyranidů a do všeho zasahuje bestiální a zvrácený Chaos.
Podobným žánrovým hybridům se říká science-fantasy. Je jich celá řada, ale právě W40kk je dodnes nejlepší: nejpropracovanější, nejatmosféričtější (čti nejdepresivnější a nejtemnější) a nejnapínavější. Horův vzestup není ani zdaleka prvním knižním příběhem z tohoto prostředí, který u nás nakladatelství Polaris vydalo, ale od svých starších bratříčků (např. výborná trilogie mystických thrillerů o arbitře Shiře od Matthewa Farrera či ukázková válečná řežba v sérii Gauntovi duchové) se podstatně liší. Odehrává se totiž celých deset tisíc let před nimi. Císař je stále ještě svrchovaným a aktivním vládcem, nikoliv na Zlatý trůn uvězněným věčným strážcem lidstva a vesmír se zdá být sice nepřátelský, ale přesto pochopitelný a ovládnutelný. A Horus sám je symbolem oddanosti, ctnosti a odvahy. Právě vojevůdce a jeho legionáři, neochvějně věrní Císaři a svému poslání, jsou hlavními hrdiny Abnettovy knihy. Respektive jejich myšlení a to, jak vidí sami sebe.
Horův vzestup se tedy nesoustředí na popisy krutých řeží, souboje hrstky hrdých válečníků proti mnohonásobné přesile, kde přes hromady mrtvol nevidíte jezera krve... Máme zde co do činění s warhammeráckou obdobou psychologického románu. Takže se zde sice drtí jedno středisko odporu za druhým a sebeobětování za milovaného Císaře je pro ně na pozadí rozstřílených cizáků něčím naprosto běžným, ale smyslem knihy není to ukázat v praxi, ale spíše vypíchnout, že oni ani po ničem jiném netouží. Jsou to dokonalí válečníci, jejich čest a věrnost jsou nezpochybnitelné. Sám Horus, ač velitel miliard, nemá jinou ambici, než nezklamat svého Císaře. Proč však popisu podobné psychiky a chování věnuje Abnett celou knihu? Byť na pozadí několika roztomilých masakrů a jedné genocidy (na poměry Warhammeru celkem čajíček)?
Protože všichni, kdo četli klasické příběhy nebo hráli hru, všichni, kdo ví, jak vypadá svět v 41. tisíciletí, ti všichni ví, že Horus padne a zradí. A s ním i jeho legie... Rozpoutá se šílenství a občanská válka, která přivede Impérium na pokraj zkázy a osvobodí dosud spoutané síly Chaosu. A Abnett se snaží, aby čtenáři došlo, o jak velkou tragédii a hluboký pád se jedná. Horus je mužem ohromných morálních kvalit a pokud selhal on, může selhat každý. Svět Warhammeru 40000 se tak stává ještě bezvýchodnějším a tragičtějším. A také propracovanějším. Kniha je doslova protkána narážkami a vtípky ("Viděl jsem, jak Horus zabil Císaře"). Pro fanoušky nezbytnost, pro nováčky příjemné pozvání k dalším knihám série Horovo kacířství, v nichž se ukáže, co opravdu znamenají pojmy jako zrada či totální zkáza...
Dan Abnett: Horův vzestup
Překlad: Vojtěch Dušek
Vydalo: Polaris, Frenštát pod Radhoštěm 2011
Hodnocení: 70 %
Boris Hokr