RECENZE
Recenze: The Streets - A Grand Don't Come For Free
Druhé album Mika Skinnera se stalo vzhledem k obrovskému úspěchu jeho debutu velmi očekávanou událostí. Deska je už pár týdnů venku a vy si teď můžete přečíst podrobnou recenzi od Besty a názory několika osobností domácí hudební scény. Napište nám na fórum i vy, co si o albu myslíte.
Když v roce 2001 vyšel první dvanáctipalcový vinylový singl projektu The Streets, bylo okamžitě jasné, že Mike Skinner je umělec, o kterém se bude ještě hodně mluvit. Mike Skinner aka The Streets vydal na značce Locked On speed garageový hit Has It Come To This?, který zaujme svojí melodičností, ale hlavně velice specifickým vokálním projevem.
Tenhle Mikeův přednes je typický znak celé tvorby The Streets, je to zkrátka něco, co dělá z The Streets zcela originální projekt. V roce 2002 vychází na značce 679 Recordings debutové album Original Pirate Material. Troufám si napsat, že tento albový debut vzbudil minimálně stejné pozdvižení jako Beckovo one man show album Mellow Gold.
Určitě pamatujete na již zmiňovaný hit Has It Come To This?, či chytlavé písničky It's To Late a Weak Become Heroes. Mike si tímto albem nasadil laťku poměrně dost vysoko. Na světě je albová novinka, dostala název A Grand Don't Come For Free a tady jsou moje poznatky a dojmy z ní:
Mike Skinner by si mohl klidně dovolit vydat kopii svého úspěšného debutu, deska by se líbila a určitě by se dobře prodávala. K tomu na novém albu nedošlo, sice zůstává zachován stěžejní prvek - Mikeův hlasový projev, ale deska má oproti prvnímu albu jinou stylizaci.
A Grand Don't Come For Free je deska hodně pomalá. Rytmika je zde v podstatě o pár desítek BPM zpomalený rytmus 2 stepu a speed garage. K rytmice jsou zde zakomponovány vokály, které mají hodně blízko k hip hopu a r'n'b, ale čistá prezentace těchto hudebních žánrů to určitě není. Celkově deska nepůsobí tak chytlavě, jako debut a já zde nacházím pouze jeden opravdový hit.
Album otevírá skladba It Was Supposed To Be So Easy, pravděpodobně syntetické dechové fanfáry, vokální frázování Mikea, později doplněné nepříliš záživným popěvkem.
Could Well Be In je melodická, docela příjemná skladba, k poklidné hlasové deklamaci se přídá tentokráte docela záživný ženský popěvek.
V Not Addicted slouží hudební složka pouze jako metronom k mírně otlemenému rapu. Tohle je přesně model, který mě vůbec nebere.
Blinded By The Lights je nejvýraznější skladba na celém albu. Geniální, nádherná pomalá hitovka. Říká se, že v jednoduchosti je krása a v tomto případě to platí na 100 %. Skladba jen o pár zvucích s geniálně naroubovaným tranceovým pulsováním, které zní, jako kdyby jste typicky tranceový zvuk rozfázovali rychlými pohyby crossfaderu sem a tam. Mike Skinner má k tranceu jistě vybudovaný vztah, vždyť ve skladbě Weak Become Heroes z první desky označil za hrdinu i známého trencaře Paula Oakenfolda.
Wouldn't Have It Any Other Way je taková letní pohoda, ovšem stačilo málo a tahle věc mohla skončit jako přeslazený kýč, nestalo se tak, ale je to opravdu na hraně. 
Get Out Of My House je důkazem, jak hodně má r'n'b blízko ke speed garáži a 2 stepu.
Fit But You Know It má bigbeatový feeling a vybočuje z konceptu alba. Tenhle pivní sound fakt nemusím.
Such A Twat možná potěší někoho, kdo umí dobře anglicky a najde si něco zajímavého ve významu slov. Hudebně je to metronomní vata. To samé si myslím i o What Is He Thinking?, další skladbě v pořadí.
Dry Your Eyes působí po dvou předešlých skladbách moc mile. Akustická kytara, smyčce, pohoda.
Poslední Empty Cans je vtipná věc, z hip hopu se po rewindu (ne, nezní jako rewind od Bad Company :)) stane pěkná písnička s melodickým zpěvem a piánem.
Myslím si, že poslední deska A Grand Don't Come For Free nepřekonala kvalitu prvního alba, je to však deska, která jistě potěší skalní fanoušky The Streets a mohla by se líbit některým příznivcům hip hopu a r'n'b.
Hodnocení: 6/10
Besta
Vydal: 679 Recordings 2004
Jana Kománková (Rádio 1)
Mike Skinner pokračuje v linii „nezním jako nikdo druhý, civilně vyprávím o životě, o nudě, o drogách a o vztazích, moc se s tím nepářu.“ Několik vynikajících skladeb, pár vtipných nápadů, nezaměnitelný otrávený rap, oživení zájmu o žánr ska, zábavné texty: není divu, že je ten maník tak populární, notabene při jeho mládí.
Indy (Mad Drum)
Líbí - protože dokázal udělat stejně dobrou desku jako byl "O.P. Material", která mi sice přijde podobná, ale i tak je v tom cejtit posun v produkci - přijde mi to víc hiphopový. Taky jsou tam bezva vtipný refrény, a nepřijde mi, že by Skinner psal hůř než dřív...akorát to smažim v discmanovi...:)
Pierre (Intellygent Records)
Navázat na tak výbornou debutovou desku, jako byla Original Pirate Material, byl nadlidský úkol, který se mnohým nepodaří, stačí vzpomenout třeba na případ Air. Mike Skinner ale dokázal, že může jít ještě dál, zejména v koncepci desky. Na druhou stranu – nepodařilo se mu dát dohromady tolik hitů, jako na předchozím albu – což je jediné mínus, které nacházím. Ale rozhodně jde o jednu z důležitých desek tohoto roku.
Pavel Eichler (časopis Street)
Na Skinnerův debut Originale Pirate Material to nemá. Album mi přijde trochu ukňouraný, postavený na vtipných a trefných textech - pro neanglicky mluvícího posluchače velký problém. Pokud to je ale jen odrazový můstek pro třetí desku, která prý na sebe nenechá dlouho čekat, tak jsem spokojen a v očekávání světlejších zítřků.
Radek Bureš (Skyline)
Deska se mi líbí, i když mě nerozsekala zdaleka tolik, jako první Original Pirate Material, která je narvaná hitama. Možná to bude tím, že jsem jí zatím vždycky slyšel tak jako na půl ucha z rychlíku a neměl jsem čas si
plně vychutnat to, že má ta deska příběh, fakt se soustředit na texty atd. The Streets si každopádně hodně vážím, strašně mě baví, jak moc je to britský. Vždycky se mi vybaví Londýn a tu Skinnerovu angličtinu mě baví
poslouchat už jenom proto, jak zní, i když mu samozřejmě pro ten jeho londýnskej slang rozumím dost blbě.