Star Wars: Přízrak minulosti a Vize budoucnosti

Nejprve si dovolím uvést všechny do obrazu a některé i vyvést z omylu, že bych zde počal vysvětlovat děj od dob staré Republiky. Toho se ode mě opravdu nedočkáte, protože pokud se někdo dostal při čtení až sem, předpokládám aspoň nějaký zájem a základní znalost filmových zpracování, kterých je k dnešnímu dni natočených 6, přičemž III. Epizoda jde do kin v červnu 2005 a bude se jednat dějově o zřejmě nejtemnější film ze světa Star Wars (dále jen SW). Pro přehlednost zde uvádím stručnou posloupnost filmové řady.

Epizoda I: Skrytá hrozba (2001)
Epizoda II: Klony útočí (2002)
Epizoda III: ? (2004)
Epizoda IV: Nová naděje (1977)
Epizoda V: Impérium vrací úder (1980)
Epizoda VI: Návrat Jediho (1983)

Epizody VII, VIII a IX se podle slov samotného tvůrce George Lucase točit už nebudou (výrok asi před 6 lety).

Než se pustíte do samotné recenze, rád bych upozornil na trilogii knížek od stejného autora, též známou jako thrawnova trilogie. Vyšla u nás již dvakrát v nakladatelství Baronet. Jsou to: Dědic říše, Temná síla na vzestupu (resp. Nástup temné síly) a Poslední rozkaz. Tyto knížky jsou důležitým nosníkem pro děj odehrávající se v recenzovaných knihách, ale nenechte se odradit.

Recenze – duologie Star Wars: Přízrak minulosti a Vize budoucnosti od Timothy Zahna (Odehrává se 15 let po bitvě u Endoru a 5 let po bitvě u Bilbringi.)

Přemýšlel jsem o tom, jak celý tento text pojmout, abych dokázal srozumitelně přiblížit pro mě fascinující svět galaxie ve světě Hvězdných válek a při tom nezacházet a nezabředávat v detailech. Trochu se obávám, že se mi to uplně nepovede, protože každá knížka ze světa SW a zvlášť od Timothy Zahna je prošpikována souvislostmi nejenom z knih, které následovaly po filmové VI. Epizodě, ale děj má často původ v době např. Klonových válek mezi II. a III. Epizodou. Vlastně se dá říct, že tyhle knížky doplňují děj samotných Epizod, jak je známe od George Lucase. Je těžké někomu vysvětlovat, co je to za pocit, když se autor Přízraku minulosti a Vize budoucnosti věnuje historickým událostem o kterých nemá tušení čtenář a zrovna tak i hlavní hrdinové obou knížek. Potom se to všechno začne rýsovat a nakonec to zapadne do sebe jako skládačka puzzle. Je třeba zmínit, že autor vše důležité pro zachování kontinuity konzultoval právě s G. Lucasem. Teď už se ale pohodlně usaďte, právě začínáme...

Imperiální hvězdný destruktor klouzal temnotou. Jeho světla byla jen slaboučkým zábleskem života v černém vesmíru. V prázdném vesmíru. V nepříjemně temném vesmíru. V osamělé dálce, světelné roky od nejbližšího z ostrůvků, kterými byly hvězdné systémy galaxie, na hraně rozmezí mezi světy Vnějšího okraje a pustým teritoriem označovaným jako neznámé oblasti. Na úplném konci Impéria. Nebo spíše na úplném konci ubohých trosek toho, co kdysi bylo Impériem.

Tohle jsou úvodní slova 1. dílu a tím čtenáře autor uvádí velmi rychle do situace, která je pro Imperiály dost neradostná ba přímo zoufalá. Admirál Pellaeon, který převzal nejvyšší velení po zabití velkoadmirála Thrawna u Bilbringi, se snaží dát dohromady poslední výhody Impéria a tím jsou stále ještě technologie povětšinou jako pozůstatek z dob vládnutí císaře Palpatina.

Nejvyšší velitel imperiálních sil, Pellaeon však záhy zjišťuje, že přesila jednotek Nové Republiky je několikanásobná a vydává se na Bastion – momentální srdce Impéria a utajené místo před Novou Republikou. Tam se snaží přesvědčit moffy a kapitány lodí, aby došlo k uzavření míru s Novou Republikou. Bohužel se mu hned nedaří prosadit takovou strategii.

Mezi tím se Leie Organě Solo na Waylandu dostávají do ruky dvě poškozené datakarty a ty vlastně začínají spřádat celý příběh obou dvou dílů. Jedna z nich obsahuje fragmenty tzv. Caamského dokumentu, což jsou události z dob po skončení Klonových válek a týkají se zpustošení planety Caamas Impériem za přispění několika bothanských vůdců, když v předvečer útoku sabotovali planetární štít Caamasu. Jakmile vyjde tahle skutečnost najevo, v senátu se začnou ozývat hlasy po pomstě a Nová Republika se stává díky těmto nevyřešeným událostem názorově nestabilní. Některé rasy toho dokonce využívají k obnovení starých nedořešených křivd a sporů se svými bývalými nepřáteli.

Druhou datakartu, kterou našla Leia se nepodařilo jakkoliv zprovoznit, ale už jen pouhý název dával tušit, že nejde o žádnou maličkost a Ruka thrawnova začala budit strach z neznáma, co ještě tuhle galaxii čeká.

Z hlediska neochoty a smíření se z porážkou Impéria, moff Disra - správce sektoru Bastion, Tierce - bývalý gardista palpatinovy kdysi nejlepší vojenské jednotky a zkušený zloděj a podvodník Flim pomalu spřádají spiknutí v podobě fingovaného z mrtvých vstání velkoadmirála Thrawna. Přesvědčeni o tom, že taková osobnost a geniální stratég jako byl právě on, by mohl vrátit Impériu ztracenou slávu a moc, pouštějí se do plánu, který má Novou Republiku porazit zevnitř. Nový Thrawn navíc vypadá tak přesvědčivě, že o jeho existenci se postupně přesvědčují kapitání hvězdných destruktorů a potom dojde i na setkání s Ishorii, novorepublikovými spojenci a Landa Calrissiana.

Landovi připadalo, že na okamžik ve velkoadmirálově obličeji zahlédl slabý náznak vzdálené bolesti. „Za své přežití vděčím jedinečné kombinaci několika faktorů,“ řekl. „Odpustíte mi, když si nechám podrobnosti pro sebe.?“

Aby mohl šílený plán imperiálních spiklenců vyjít, je k tomu potřeba držet Pellaeona mimo hru a tak pokus o mírové jednání smést ze stolu. Nejvyšší admirál tedy odlétá na schůzku s Bel Iblisem ke které nikdy nemá dojít a o což se také spiklenci postarali. Je tak dokonale izolovaný od všeho dění.

A zatímco na jiném místě, ale ve stejném čase.. Shada byla tělesnou strážkyní gangstera a patří do rodu Mystrilek, jenž dokáží využít své fyzické a duševní schopnosti velmi efektivně. Její katastrofou postižený národ má své ochránce a vyslance bránit jejich zájmy. Ano, taková je nebo spíše byla jedenáctka, rada Mystrilek. Strážkyně nyní však hledá vyšší zájem, kterému by mohla sloužit. Ač neměla v plánu odejít s Talonem Karrdem, pašerákem a spojencem Nové Republiky, dalo by se říct, že neměla na výběr. Karrde se spolu s ní vydává hledat starého muže a svého dávného zaměstnavatele, který vytvořil největší a nejmocnější pašeráckou organizaci v galaxii, ale tu po něm převzal právě Karrde. Její velikost a moc se však při boji o vůdce poněkud smrskla.

Mezi tím vším Luke a Han objeví spojitost mezi piráty Cavrilhu a Impériem, oklamaným Impériem. A zatímco se Han a Leia snaží na Bothawui (domovská planeta Bothanů) udržet nepokoje v mezích, Luke si to namíří rovnou na jednu z nejvýznamnějších základen zmíněných pirátů, aby se tam „porozhlédl“. Tenhle výlet byl nebezpečnější, než se dalo čekat a samotní piráti před Lukem raději nechají celý asteroid i s jejich základnou zničit a on vyvázne živý jedině díky pomoci Mary Jade. Po tomto setkání se Mara, Sílou talentovaná osobnost karrdovy organizace, vydává na pátrání po tajemstvím zastřeném plavidlu. Dostane se až za okraj galakticky známých oblastí, kde objeví obyvatelnou planetu s vystavěnou pevností o jejímž původu se jen dohaduje.

Couvla do malého výklenku ve skále a sáhla po Síle tak úporně, jak jen mohla. Zdálo se, že se ty skoro-hlasy trochu vyjasnily, ale pořád se pro ni nacházely těsně za hranicí porozumění. „Děsné,“ zamumlala sama pro sebe. Cizí a patrně nepřátelské vzdušné plavidlo bylo na cestě a ona dřepěla tady, uzemněná zrovna tak cizími potvorami.

Nejraději bych vám to tady všechno od vyprávěl, ale daleko lepší je si to přečíst, věřte mi. Přijde mi až neuvěřitelné, co dokáže Zahn napsat – současně 5, 6  a víc dějových linií, které se vzájemně proplétají. Vím, jak jsem měl problémy s některým dějstvím a souvislostmi, když jsem začal číst druhou část, protože vyšla o půl roku později než ta první.

Abych nepěl jen chvalozpěvy, tak musím zmínit i některá slabší místa. Jednak se mi trochu nelíbilo, jak se Wedge se svým kamarádem nechali jednou okrást, potom překvapit od staré ženy špionky. Vůbec na mě působili dojmem dětí předškolního věku a to mi k osobnostem legendární eskadry stíhačů moc nesedí. Druhou výtku mám k tomu, jak Thrawn dá životně důležitou datakartu osobně Hanovy a Landovy se slovy „Chci jen pomoct.“. Nejenom, že imperiálům nedojde to první co s ní může Nová Republika udělat – tedy zkontrolovat, zda nebyli informace na kartě změněny, čehož je schopný každý lepší hacker a což taky Solo s Calrissienem udělají. Co mě dostalo nejvíc, ale je, že oba věřili thrawnovým slovům a s kartou si spokojeně letěli za Leiou a oznámení jejich hackera o upravených záznamech je děsně překvapilo. To je ale asi tak všechno co bych oběma dílům vytknul. Mám totiž po přečtení duologie opravdu naplňující pocit něčeho zatraceně dobře odvedeného a tím je práce, jakou si autor s knihami dal. Pokud máte rádi třeba jen sci-fi nebo i pohádky či fantasy tituly, pak si myslím, že SW stojí nejen za shlédnutí, ale především za přečtení. Když to uděláte, litovat myslím nebudete.

Druhý díl má téměř dvojnásobný počet stran a rozhodně se nedá říct, že by byl děj roztahaný nebo snad nudný. Ono stejně budete muset vnímat ty dva díly, jako jeden dlouhý, protože tam kde končí jeden, přesně navazuje druhý, akorát se to muselo rozdělit na dvě části, aby nakladatel nezchudl. V obou knížkách je hodně politiky, což by možná zatvrzelí konzumenti filmových dílů nerozdýchali. Na druhou stranu o napětí nouze není a části tzv. kecací jsou elegantně prostřídávány akčnějšími momenty. Co mě potěšilo ještě víc, je vlastně závěr této duologie, ale dalo by se říct celé jedné etapy knížek. Ty následující otvírají novou kapitolu SW, kde se začnou objevovat i noví hlavní hrdinové a které jsou v angličtině běžně dostupné (alespoň na internetu). Bohužel přeložených knih ze světa SW do naší mateřštiny je zatím jako šafránu, takže je asi opravdu jen ve hvězdách, kdy se dočkáme nových přírůstků. Nevím sice jak vy, ale já si počkám neb angličtina není mým preferovaným koníčkem.

Hodnocení: 90%

Česká verze, Egmont, 2004

PS: Pokud vás to jakkoliv chytlo, mrkněte na www.cswu.cz