Eric Sneo – Slave To The Beat

Ačkoliv působí tenhle sympatický chlapík na scéně již nějaký ten rok a vůbec nejsou jeho počiny špatné, přesto o něm neví tolik lidí, kolik by asi potřeboval. Eric Sneo je velmi talentovaný DJ a producent z Německa a já sám jsem ho objevil až nedávno díky vinylu Ciao Bella, který ovšem vyšel už v roce 2003. Ericovi vychází v těchto dnech (podle jednoho zdroje 9. března, podle druhého 28. března) debutové album Slave To The Beat, na kterém sice megahit Ciao Bella (se samply od Manu Chao) není, ale i tak nabízí 10 zajímavých techno pecek pro parket i domácí posezení u krbu :-) Možná by ale nebylo na škodu nejdříve Erica něco málo proklepnout. Kde se vzal, tu se vzal…

Své studio, jestli se to tak vůbec dá říct, si Eric začal budovat již ve svých dvanácti letech. A po studiích ve Frankfurtu se hned vrhl na dráhu producenta a DJe. V roce 1992 začal profesionálně jezdit po klubech s černými plackami a o pět let později dostal rezidenturu v jednom z největších německých klubů, The Palazzo. Už v té době se tedy mohl seznamovat a nechat se inspirovat veličinami, jaké v té době byli určitě Chris Liebing, Sven Väth, Monika Kruse, Gayle San či Jeff  Mills. Eric si později také vyzkoušel pár velkých festivalů včetně Nature One nebo Mayday a co se týče DJingu, měl za sebou asi vše podstatné včetně remixérských prací. Po trochu asi vynucených remixech pro ryze komerční euro-danceové projekty typu Captain Jack přišly i lukrativnější nabídky, např. od Toma Waxe, Maura Picotta nebo projektu Hertz. Ihned tedy založil dva labely Masters od Disaster a Beatdisasetr Recordings a krom svých desek tam také vydával muziku svým kamarádíčkům včetně The Advent nebo již zmíněných Chrise Liebinga a Gayle San. Snad nejúspěšnějším rokem v dosavadní Ericově kariéře byl rok 2003. Vydal dva veleúspěšné hity The End a Ciao Bella na labelu Moniky Kruse, Terminal M a jeho stále více zářící hvězda se začala rozšiřovat i dále do Evropy všemi možnými směry. Erica Snea můžete nalézt i pod projekty Braindust nebo Evective Scene, kde mimo techna zkouší i jiné styly, například trance. Tak tedy uvidíme, co s Ericovou začínající slávou udělá jeho debutový dlouhohrající počin Slave To The Beat.

Po nijak zvláštním a spíše očekávaném Intru se rozehrává první skladba s titulním názvem Slave To The Beat. Eric se tady prezentuje spíše jako producent – bavič. Nic moc složitého nevmýšlí, hlavně ať to pořádně šlape. Takže výsledkem je prostě dupák se vším všudy; jemnou gradací, střídáním jemného a tvrdého beatu, maximální oscilací vybraných zvuků – prostě klasika. Kdo tedy z vás máte hodně rádi styl například Maura Picotta nebo Ericovy kolegyně Moniky Kruse, budete jistě spokojeni.

Nejinak je tomu i v dalších skladbách, i když… Druhý track Chicken Town, který je trochu podobný tomu předchozímu už koketuje malinko s acidovými prvky a od třetí skladby s názvem Snare Attack se začínají dít poměrně zajímavé věci. Ten třetí track si rozhodně nezadá ani se současnou hard scénou prezentovanou například švédskými nebo anglickými techno producenty. Hutný valivý spodek, do něhož se zařezávají jízlivé výšky slušně funguje pospolu. Když se navíc postupnou gradací přidají skvělé zvukové efekty, které se překrývají různě přes sebe, rázem máte pecku na příští party, která všechny rozseká.

I v dalších skladbách jako Burning Out, nebo Pulses  budete svědky výrazně podmanivého rytmu, který vás docela ohromí, ale na druhou stranu zas nesmíte čekat kdoví jaké originální hudební kousky. Spíše se Eric snaží z již hotové věci vytřískat i nemožné maximum. Nutno podotknout, že se mu to kupodivu daří.

K závěru zazní ještě jedna vykutálená svižná skladba Morgasm, přesně jako vystřižená ze stylu hraní Itala Maura Picotta, ale poté se už hudba o něco zklidní a nabídne vám tracky i trochu jiného ražení, například ovlivněné současnou electro vlnou. Nemusíte se bát žádných punkových šíleností, naopak. Skladba Technology si vyhrává s tribalovými bubínky a cinkátky a předposlední The Bonski Speed, která neuvěřitelně zpomalí, vám nabídne celkem zajímavou alternativu ke všem předešlým skladbám.

Pokud byste si místo CDčka koupili dvoj vinylovou verzi, přišli byste o závěrečný bonusový track Something About Me. Těžko říct, co tím Eric Sneo myslel, ale nevěřím, že by právě tahle skladba reprezentovala jeho hudební mysl. Jde totiž o ambientní skladbu plnou podivných a zvláštních motivů  a zcela se tak vymyká jeho oblíbenému technu.

Takže tu máme jedno z dalších techno alb, které asi ceny pobírat nebudou. Eric Sneo ale i tak zaslouží naši pozornost. Jeho album Slave To The Beat má sice k undergroundu daleko jako ďábel do nebe, přesto si tuhle desku můžete oblíbit. Záleží na vás, co přesně chcete, aby vám tahle muzika dala. Pokud si chcete dopřát odpočinek a pročistit si mozek, a nutně to nemusí být v rytmu dowtempa, pak vás rozhodně potěším. Vážně, i k tomu krbu se tohle album výborně hodí.

Hodnocení: 70%

Eric Sneo – Slave To The Beat
čas: 60:12
label: Terminal M
kat.č.: TERM 0432
info: www.beatdisaster.de/eric_sneo/