Beat Apetit - "Chceme hrát techno!"

Beat Apetit je podle všech informací první česká beatboxová deska. Jak jinak by se dala charakterizovat, pánové? Povídejte…

Cossiga: Hudební projekt dvou beatboxerů a jednoho beatboxera-producenta, který si doma potichu zkoušel skládat z vlastních zvuků tracky. Když přišel Nasty, že není nikdo, kdo by si uměl poradit nějak zajímavě s jejich beatboxem, nahrál jsem pár jejich zvuků a svojí metodou z toho udělal track. Bylo nám jasný, že tohle je ono. Postavil jsem se za CD coby umělecký a hudební producent. Vzhledem k tomu, že ani jeden z nás není MC, bylo potřeba oslovit hosty. Beat Apetit je dobrůtka pro mlsné jazýčky…

Fany: Dá se říct, že je úplně první v tomhle podání, kterou jsme vytvořili, pokud nebudu počítat počiny ostatních, ke kterým ale nemůžu připíchnout slovo beatboxová deska. Naše je multižánrová, každý si tam něco určitě najde.

Nasty: Doplním, že je z 95procent zvuků, které pochází z našich úst, obsahuje 15 tracků, a tři z toho jsou čistě nahranej beatbox – livebody shoty.



Podílelo se na ní určitě hodně umělců, můžete je nějak představit? A hlavně se, prosím, představte vy tři.

Nasty: Zkoušel jsem první zvuky nějak tak před 5 lety v době akcí Fundation, tenkrát ještě běžela Akropolis. Od mého úplného začátku jsem po 3 měsících šel do battlu, tam jsem samozřejmě nějak nezazářil, ale zhruba od překročení prvního roku se to zlomilo, a začal jsem vyhrávat. Teď mám v Čechách nejvíc vyhraných battlů a pořád mě to baví a motivuje. Co se týče hostů na desce, měli jsme nějakou představu. Ne vždy vyšla, ale od začátku jsem chtěl Pio Squad a to se povedlo. Další hosté byli vybráni tak nějak úsudkem mezi námi, jestli se nám to po nahrání líbí nebo ne.

Fany: Takže já už to provádím taky nějakých 5 let, s Nastym aktivně spolupracuju 2 roky. Na desku se nám zprvu hodilo určitě hodně známých tváří, ale vždy to tam na něčem ztroskotalo, buď na komunikaci, nebo na financích. Takže nakonec se sešel okruh přátel Cossigy, z kterých nakonec vyplynuli dobří hosté.

Cossiga: Ze seznamu rapperů totiž mizela jména adeptů jak pára nad hrncem. Nevěřili, nestíhali, nerespektovali. V momentě, kdy jedete podle předem připraveného konceptu, není čas čekat a ptát se, kdo je kdo. Raději dám přednost neznámým tvářím, jejichž kvality jsou pro mě jasné a fakt, že jsou to mí dobří přátelé, tomu jen pomohl. A taky se tak stalo. Cigánský RnBíčko mi na naší scéně chybělo. Erykah Fečo, jeden z největších profíků na CD. IvanHoe napsal text a máme z toho duet jak vyšitej. Vladimíra Krčková je kolegyně z divadla Archa, kde spolu hrajeme v představení CHAT. Další profi zpěvačka, která je nadějí dnešního jazzu a nebojí se beatboxu, ba naopak. Vlaďka zpívá refrén v remixu BlueBird, zpívá v tracku Beat Storm a je autorkou textu Stay Alive, což je pro mě největší experiment na desce. Mc Lady je nejmladší interpretkou, má to všechno ještě před sebou. Poslední ženské zastoupení má Yarah Bravo, ta ale nenahrávala u nás ve Studiu Bathroom, ale vzali jsme to po internetovsku. DJ Vadim mi poslal accapellu Blue Bird s požehnáním, že to zní krutě. Jedna z nejpovedenějších věcí. Milion Celebrit je můj projekt, kde vyzdvihávám undergroundový MCs z ulice, o kterých nepotřebuju nic vědět, jen to, jak nakládají rýmy. Konečně má Praha svůj anda rap, paradoxně za ním stojí kluk z Mimoně... MC Zagga je můj brácha ze severu, z Jablonce, se kterým jsme nahrávali už v roce 2001. Tenhle comeback byla jasná volba. Pokud zástupce ragga, tak jedině Zagga. Krásnej track. Endru je člen Beatburger Bandu, který přenes beatbox na akademickou půdu JAMU. Má specifický beatboxový jazyk a kdykoliv si sedneme, že něco uděláme, tak to uděláme! Co se týče tracku s Rabbim Darksidem, tak naše spolupráce začala přesně před rokem, když jsem byl v New Yorku a bydlel u Kid Luckyho, který mě seznámil s hodně lidma z brooklynského undergroundu. Jedním z nich byl i Rabbi D. Díky jeho aktivitě jsme dokázali tenhle track dokončit přes net. Týhle hostovačky si vážím, protože díky tomu jsme prohloubili pražsko-newyorské vztahy… Myslím, že Pio Squad jsou jediní, koho není potřeba představovat…



Teď jinak. Vzhledem k tomu, že tento rozhovor je na server Techno.cz, což je server zaměřený hlavně na elektronickou hudbu, parties a DJs, má možná některý potencionální čtenář malinko mezery ve znalostech. Co je to vlastně beatbox? Má něco společného s taneční hudbou?

Cossiga: Beatbox začíná být svébytným žánrem, právě proto, že beatboxeři dokážou hrát všechny styly. S taneční scénou bude víc společného, když se beatboxer ukáže na party a zahraje to, o co se pokoušel DJ před ním. Já si vzpomínám, jak jsme s Freaky Jezusem zkoušeli různý mašinky a beatboxovali přes ně. Dokázali jsme hrát i hodinu v kuse a musím říct, že tyhle multižánrový sety většinou končily tím nejtvrdším technem. To už bylo v roce 2003, a už tenkrát jsem měl chuť ukázat je taneční party, ale nikdy se tak nestalo. Pořád patříme k zapomenutýmu pátýmu elementu hiphopu. Touhle deskou přichází první změna.

Fany: Jasně, beatboxem můžeš udělat všechno, i pořádnou rychtu. Víš, beatbox má kromě multižánrovosti ohromné schopnosti otevřenosti a neobvyklé kreativity. Já sám osobně jsem vyrůstal na hip hopu a dodnes jsem mu hodně blízko. Když jdem hrát na party, kde frčí black musik, tak hrajem tvrdý beaty prokládaný známejma šlágrama toho žánru. Ale když si nás někdo pozve na taneční party, tak ti rozjedeme takovej trance, disco shit, že to ty lidi nenechá stát na místě… Holt jsme ale ještě neměli tu možnost…

Nasty: Já třeba hraju na akcích, kde je crossoverová skupina Attari terorr, hráli jsme na Playboy party, hráli jsme na disko Žebrák, teď nás čeká hraní před 50centem atd. Ale ani k hip hopu bych to tak nekoval, je to sice jeden z elementů, ale tou kreativitou můžeš být úplně někde jinde. Lidi to nevnímají jako klasickou hudbu, na kterou musejí pařit, ani to tak být nemá. Z naší show neodcházej lidi zhicovaný z tance, ale se šokem jak tohle lidská pusa může dokázat. Je to umění.

Jak se u nás daří tomuto směru? Ve srovnání s jinými zeměmi, například

Cossiga: Beatbox celosvětově prochází velkou proměnou. V hip hopu se stále drží battle beatbox, který už začíná nudit a beatboxeři vymýšlí, jak se odlišit, až se z nich kouří. A muzikanti, kteří se teď seznamují s beatboxem, s novou technikou, začínají být konkurencí právě těmto hiphopovým beatboxerům, kteří už toho moc nevymyslí. Právě na těchto lidech dnes stojí budoucnost beatboxu. Díky Endruovi je ČR korunována na krále Evropy. Nejen, že vyhrál Czech Beatbox Battle, ale i Maraton Beatbox Battle, kde bylo 8 nejlepších beatboxerů z EU. Dál si držíme prim v tom, že beatbox prosákl na divadelní prkna. Já hraju v představení Sen Andersen, se kterým jsme byli na festivalu v New Yorku. S představením CHAT, teď to budou čtyři roky, co ho hrajeme v Tokiu, Vídni a Cardiffu. JonyTýpek hraje v Sinclair na pražské DAMU (já jim k tomu složil hudbu) a nedávno přivezli první místo z festivalu divadelních škol v Polsku. Nasty beatboxem doprovází Kabaret Kaligula. Endru absolvoval JAMU, je tedy prvním beatboxerem s titulem MgA a navíc patří ke špičce vocal beatboxerů. Freaky Jezus se dostal na HBO, kde používá beatbox co by divadelní jazyk a kombinuje ho do StandUp Comedy. Takhle bych mohl pokračovat…

Nasty: Myslím, že tady je velice vysoká úroveň skills, neboli dovedností v tomhle směru. Když porovnám to, co jsem viděl v Leipzichu na mistrovství, tak vítěz by se tu trápil s naším pátým nejlepším beatboxerem. Přes internet se dají sledovat videa boxerů z každé země a porovnávat. Máme světovou úroveň. Nefrčí to v tom smyslu, že to u nás není doceněný. Stává se často, že lidi, kteří to vidí poprvé, nebo nejsou zasvěceni vůbec, tak nejsou schopni pojmout to, co se jim dá poslechnout. Pak se opožděně ptají, odkud to hrálo a proč jsme tam stáli... Ale pomalu to měníme, nejlepší časy teprve budou…

Fany: Proto to asi všude jinde frčí víc než tady… Ale taky si myslím, že se to změní.



Co všechno je možné takto vyjádřit? Dostali jste se někdy do situace, že vám došla „slova“?

Fany: Jo, hodněkrát mi došla slova, to pak tam hodíš nějakáý crazy zvuk... A najednou se všichni smějou...

Nasty: Můžeš imitovat zvuky např. auta, helikoptéry, letadla, trumpety… Nebo hrát celé melodie, na které přikládáš beaty. Že dojdou slova, se mi stává ve finále soutěže, když se to furt protahuje, a místo finálních 2 kol je jich 5 a víc. To pak začíná improvizace a občas to vyzní lépe než nadrcenej set.

Cossiga: ...Beatbox je sdělení o sdílení a moje dílna nelení.
Chci dělat, dělit se. O díly vlastní dělby, o díly oddělené tvorby,
o díly sebe s vlastními, druhy a druhými. Dávat se a riskovat odhalení,
sebe obnažení, setkávání v nebi rozmanitostí a to na zemi,
utkání se v ringu času, nutkání sebe jako sítě u kompasu.
A však neztratit přehledu, jsem mimo Ň, né v souladu
Práce je, koláče taky, já stále o hladu. Tak co?
Jak sdílím rytmus v hledání, v beatboxu v prožitku v dýchání?
Harmonie, koncentrace, v dechu je meditace.
Beaty jsou moje slova, jejich útržky a tajemství…

Jak vlastně probíhaly vaše začátky? Zajímá mne, co vás ovlivňovalo v hudbě, názorech, motivacích.

Cossiga: Mě určitě setkání s mnoha umělci, kteří mě inspirovali. Největší zářez do mě udělalo divadlo Archa. Tam jsem se vytunil. Jinak do té doby jsem byl právě „obyčejnej“ beatboxer bez větší budoucnosti. Tahle otázka by byla na samostatný rozhovor. Vděčím spoustě lidí za to, jaký jsem.

Nasty: Samozřejmě mě ovlivnili hlavně ty beatboxeři, co už byly na scéně. Než sem si sám udělal vlastní repertoár, zkoušel jsem sety jiných boxeru. A jinak radio, televize, cokoli, co pojmou uši, inspirace je všude.

Fany: Hele, prostě čerpáš ze všeho, co jde. Jak televize, rádio, ptáci, zvířata, život kolem. Tady nasbíráš hodně zvuků, obzvlášť v dnešní době, když máš nespočet elektronických vjemů ze všeho kolem, přes kopírku až po informační budku pro turisty někde v centru. A když se ti nelíbí nějakej politickej názor, tak holt na něj upozorníš beatem ve stejný čas se slovama na dané téma.

A je toto váš sen, smysl života, nebo jen něco, co vás momentálně baví?

Nasty: Smysl života asi určitě ne, je to pro mě dočasná záležitost, která mě dokonale naplňuje a realizuje. Teď si nedokážu přiznat, že jednou bude den, kdy neudělám žádný zvuk, ale nejspíš přijde něco, co beatbox ve mně přebije.

Cossiga: Je to něco, co mě celou dobu baví, a přitom mi to nevědomě plní můj sen. Díky beatboxu jsem se podíval na obě polokoule, a zažil nespočetně mnoho tak zajímavých momentů, že je to snad můj smysl života.

Fany: Mě to bavilo, baví mě to, a bavit mě to bude… To už je něco, co k tobě přiroste a neseš si to celej život.



Zpět k desce. Bylo obtížné ji vytvořit? Ať už z jakýchkoliv důvodů?

Cossiga: Nikdy jsem CD neudělal, jen o něm snil. Potřeboval jsem si to projít. Z plánovaných tří měsíců z toho byl půl rok každodenní práce. Přistupoval jsem k tomu tak, jako bych dělal divadelní projekt. Jak už jsem naznačil na začátku, tím že jsem byl umělecký a hudební producent, měl jsem práce až nad hlavu. Když jsem neskládal a nepracoval s nahraným matrošem, tak jsem volal a mailoval. Vzal jsem to na svý triko, a to ti nedovolí se flákat. Malinko mě mrzí, že jsem proseděl léto ve sklepě, ale stálo mi to za to.

Nasty: Základ byly finance. To díky Beam Labelu klaplo, za to moc díky. Pak se dohodlo studio bathroom / Daska records. A pak jen nápady, realizace a čas hlavní nepřítel.

Fany: Občas se něco našlo… Ale ne nijak závratného.

Máte nějakou ideální představu o tom, jak by měla deska zapůsobit, a případně, co by mohla způsobit?

Cossiga: To si asi ani nejde představit. Něco mám jasně promyšlený už od začátku, a už jen čekám…A co všechno může deska způsobit? Tak na to se těším, a jsem připravenej s tím naložit po svém. Deska je zadara, takže určitě z toho nebudou tučný konta. Baví mě, že vlastním rozhodnutím život jiným měním.

Fany: V hlavě mi občas probíhají nějaký věci… Jak zapůsobila a či ještě způsobí něco velkého. Sám nevím, ale já týýýý desce věřím...

Nasty: Tak zapůsobit… Snad aby si posluchač na ní našel to co mu chutná a Beat Apetit. Způsobit může to, že se celá česká beatbox scéna posune dál. Stovky kusů byly vyslány do New Yorku, Německa, Švédska a všude možně, takže to není jen místní záležitost.

Kde vás vlastně lidé můžou slyšet?

Cossiga: Tak snad už na rádiích… Pokud vás zajímá, že jde dělat beatbox na prknech, co znamenají svět, a že beatbox může být postaven vedle tance a herectví jako divadelní jazyk, tak přijďte do divadla Archa na představení Sen Andersen nebo Chat.

Fany: Všude!!!!! Od jízdy v metru, kde jedem subway series a hrajeme lidem pro zábavu, přes Noc s andělem (8.12.2007), až po předskokany takových jmen, jako jsou Snoop Dogg, 50Cent.

Nasty: Takže 21. listopadu T-mobile arena / 50Cent, to je asi nejdůležitější. Všechny booking termíny se ukazujou na našem Myspace, záznamy z akcí, rozhovorů, ale i kontakty jsou zas na www.beatapetit.cz

A co byste jim teď na závěr vzkázali?

Cossiga: Deska Beat Apetit by měla zvětšit váš zájem o human beatbox na živých akcích. Energie beatboxu, kterou nabízí živé vystoupení, je nepřenositelná na CD, proto jsme zvolili tuto cestu, která je nová a neokoukaná. Nicméně živej beatbox je to, co nás pořád naplňuje a v čem jsme na světové úrovni. Přijďte kamkoli, kde bude napsáno Beat Apetit, BeatBurger Band, Czeck Beatbox AllStars či Fany&Nasty. Díky za support vám všem, co už chodíte!

Nasty: Ať si naše koncerty nenechají ujít a užijou si je.

Fany: Všem tanečním promotérům... Ať už si nás objednají, chceme hráátt techno!!!!

Díky za rozhovor a hodně štěstí s deskou...