Počítačová hudba 2 - Software pro tvorbu

3.1 Slovo úvodem
Ještě než se budeme zabývat konkrétními programy, je nutné mít představu, co od nich očekávat. V zásadě je lze rozdělit do dvou skupin. Na zvukové editory a takzvané DAW systémy. Zvukové editory slouží především pro práci se samotnou stereo stopou a nejčastěji se používá při úpravě samplů či finalizaci nahrávky (mastering). Zde bych rád odbočil, a vysvětlil, co vlastně onen mastering znamená. Mastering je proces, kdy skladba je již hotová a my se snažíme udělat vše možné proto, aby nahrávka zněla co nejlépe (obecně čistě a hlasitě). V této fázi již pracujeme pouze s jednou stereo stopou. Tedy všechny nástroje (bicí, basa, synthy) jsou již sloučeny do jedné stopy, se kterou dále pracujeme. Je důležité si uvědomit, že pokud něco vážně pokazíme v samotném mixu (tedy ještě před samotným sloučením (tzv. exportem)), pak nám nepomůže ani zkušený a ostřílený zvukař. Narážím tím, na přeceňovaní masteringu, které je u začínajících "skladatelů" celkem běžné. Platí zde totiž ono lidové rčení, které říká, že "h**** nevyleštíš". Důležité je tedy dbát na zvukovou (a tedy tu technickou) složku věci již při samotném skládaní. Nečekejte tedy, že pokud vám mixdown (výsledek exportu z hudebního sw, tedy ona stereo stopa) zní jak přes telefon, tak vám z ní někdo vykroutí něco dobře znějícího. Ano, spousta věcí napravit lze, ale vše má své meze!

Zpět k tématu. Tou druhou skupinou jsou DAW alias Digital Audio Workstation. Právě DAW se stane vaším denním chlebem, kde budete realizovat své hudební nápady. V současné době je trend takový, že zvukové editory se ve svých funkcích s DAW systémy prolínají (viz. Adobe Audition, kterýžto se z jednostopého zvukového editoru dostal tam, kde je).

3.2 Digital Audio Workstation
Nyní trošku detailněji. DAW je srdcem každého hudebního studia a je od něj očekáváno, že práce v něm bude rychlá a především pohodlná. Očekáváme od něj také následující funkce. Možnost nahrávaní externích či interních signálů (kytaru, vokál apod.).

Základní editační operace. Od klasických funkcí systému Windows jako kopírovat, vložit či vyjmout přes stříhání a zkracovaní, po přesouvání zvuků. Tyto úpravy jsou většinou nedestruktivního rázu (případné změny jsou tedy vratné). Někde jsem četl hezký příměr ke klasickým textovým editorům. Na místo slov si však hrajete se zvuky.

Dále je na řadě procesní zpracování. To nám mimo jiné umožňuje měnit výšku tonů samplu, měnit jeho délku (při zachovaní původního lazení), normalizaci a mnoho dalších.

Každý DAW (alespoň ty co jsem měl možnost vyzkoušet) disponuje i sadou interních efektů (na ně přijde řeč v některém z příštích dílů). Hodně důležité je mít možnost využívat i efektů (tzv. pluginů) třetí strany. A právě proto existují standarty a rozhraní, které nám je umožní používat na kterékoliv platformě. Tím standartem je VST technologie. VST neboli Virtual Studio Technology umožňuje zpracování a synchronizaci MIDI a digitálních audio dat v reálném čase. Technologie VST by nám měla zaručit plnou kompatibilitu mezi hostitelskou aplikací a hostujícím pluginem. V současné době je VST nejvíce podporovaným rozhraním u výrobců efektových pluginů. Druhým a funkčně podobnou technologií je DirectX čili DX.

Ve většině hudebních aplikacích pracujeme s tzv. stopami. Kdy v jedné jsou například bicí, ve druhé vokál, ve třetí hlavni melodii atd. Jelikož nechceme, aby nám všechny stopy hrály stejně nahlas, je nezbytně nutná funkce mixáže. Tedy možnost přiřadit jednotlivým stopám určitou hlasitost, jejich místo ve stereo-prostoru (umístění zvuku doleva, doprava nebo na střed) či je předzesílit. Stopu úplně ztlumit, či ji nechat hrát samotnou. Možnost ekvalizace či efektování. Platí zde analogie ke klasickému mixažnímu pultu.

Obr. 4.1 – Popis jednotky mixážního pultu  – Zdroj: vlastní
 
Dalším velmi důležitým prvkem je možnost práce s MIDI daty. Co přesně to znamená, najdete dále.

Velikým luxusem, jež současné hudební programy nabízejí, je technologie VSTi. Jedná se o rozšíření technologie VST, kdy pluginy dokáží nejen MIDI a audio data zpracovávat, ale také je samy generovat. Písmenko "i" zde značí Instrument. VST instrumenty mohou být např. SW syntetizéry, samplery, jejich kombinace atd. Detailněji se na ně podíváme v díle příštím.

Existuje několik různých filozofií a řešení DAW systémů. V zásadě však lze popsat funkci a princip DAW následujícím obrázkem. 
 

Obr. 4.2 – Obecné schéma DAW – Zdroj: vlastní

To je myslím k obecné funkci DAW systémů všechno a je na čase si představit konkrétní produkty. Jelikož sám je všechny nepoužívám a ani detailně neznám, rozhodl jsem se oslovit alespoň jednoho zarytého uživatele programu a zeptat se ho "Proč pracuješ právě v XY?"


3.2.1  Steinberg Cubase
Platforma Cubase Německé firmy Steinberg je klasickým a obecně jedním z nejoblíbenějších profesionálních DAW. I přes svůj přídomek profesionální lze hovořit o přátelské ceně, za kterou jej společnost Steinberg nabízí.

Nejnovější třetí generace nabízí vše, co má správný DAW obsahovat – práce se zvukem, MIDI, podporu VST, nahrávání, mixáž, změnu parametrů v čase a mnoho dalších. Obsahuje i řadu efektů jako delay, reverb, distortion, chorus, vocoder, ekvalizér či kompresor.

Cubase 3 (Obrázek 4.3) existuje ve čtyřech verzích – LE, SE, SL a SX. Ty se liší funkcemi, jež nabízí a od nich odvozenou cenou. Není od věci zmínit, že za standartem  VST stojí právě Steinberg, který jej  vyvinul právě pro Cubase.
 

Obr. 4.3 – Uživatelské prostředí Cubase SX 3 – Zdroj: arbitermt.co.uk  

Klady: do detailů vyřešený systém ovládání, cena (v porovnání s ostatními profesionálními DAW)
Odkazy: www.steinberg.net/

Názor uživatele: Zka4t
"Asi řeknu to, že si myslím, že je jedno co používáš."

3.2.2  Reason
Velice populární software vyvinutý Švédskou firmou Propellerhead. Program emuluje virtuální rack hardwarových syntetizérů, samplerů, efektorů, sekvencéru a mixážních pultů.

Reason (Obrázek 4.4) je  navržen jako modulární systém, jež nedovoluje užití jiných prvků, než těch, které v něm jsou obsaženy (např. VST či DirectX instrumenty či pluginy). Aktuální třetí verze obsahuje dva syntetizéry (subtractor a mälstrom) a čtyři druhy samplerů – jeden výhradně pro přehrávaní samplů bicích (Redrum Drum Computer), dva pro tónové nástroje (NN-19, NN-XT) a jeden pro práci se smyčkami (Dr.Rex Loop Player). Efektová část obsahuje distortion, reverb, delay, chorus, vocoder a další klasické efekty.

Velikou předností Reasonu je možnost zadního pohledu na rack, kde lze podle chuti přepojovat virtuální kabely (tedy přesně jako ve skutečnosti). To poskytuje nepřeberné množství vzájemného zapojení nástrojů. Ty se tak mohou vzájemně ovlivňovat, ovládat či efektovat.
   






























Obr. 4.4 – Přední a zadní pohled na Reason – Zdroj: google.com

Klady:
- Originální uživatelské prostředí
- Modulární struktura rychlou práci a je vhodná i pro začátečníky i pokročilé
- Díky své uzavřenosti se jedná o velice stabilní program
- Cena
Zápory:
- Nemožnost nahrávání
- Absence MIDI Out signálu
- Chybějící podpora VST či jiných instrumentů (to se dá obejít, zapojením Reasonu jako hostující aplikace k jinému DAW. Připojení se řeší pomocí protokolu ReWire, jež byl pro tento účel navržen)
Odkazy: www.propellerheads.se/

Názor uživatele: Rai
"Reason nepoužívám již řádku let. Udělal jsem na něm ze začátku, když vyšel na trh, pár skladeb (například první dvě skladby co vyšly na Future Sound of Roxy CD u časopisu Xmag). Osobně nejsem fanda Reasonu, protože jde o uzavřený systém. Doporučil bych ho spíše začátečníkům, kteří si chtějí vyzkoušet, jestli je dělaní hudby vůbec bude bavit."

3.2.3  Steinberg Nuendo
Paralerně s Cubase se ve firmě Steinberg vyvijí i Nuendo. I přes fakt, že na něm pracuje zcela jiný programátorský tým, je Cubase víc než podobný, a proto se o Nuendu dá říct takřka to samé. Oproti Cubase však nabízí i možnost práce s videem. Je tedy využíván i v postprodukčních studiích.


Obr. 4.5 – Uživatelské prostředí Nuenda – Zdroj: arbitermt.co.uk  

Klady: možná práce s videem
Zápory: cena
Odkazy: www.nuendo.com, www.steinberg.net

3.2.4  Ableton Live
Existuje již ve své 6. Jeho největší předností je práce ve dvou režimech, které zvládá. Režim Session view a Arrange view. Kde první je určeno především k živému hraní a různému real-time experimentování. Jednotlivé stopy lze v reálném čase přelaďovat, ztlumovat, podle libosti efektovat a tak dále. Osobně jsem jej nikdy pořádně nezkoumal, ale rozhodně to byla právě tato interaktivita, která mne bavila nejvíc. Arrange view je klasický DAW systém jako cubase či nuendo.


Obr. 4.6 – Ableton – Zdroj: http://www.computersandmusic.com  

Klady: interkativnost, svá filozofie
Odkazy: http://www.ableton.com, http://www.teragon.org/wiki/index.php?title=Main_Page

Názor uživatele: Sonority
"Asi nejvíce na Live oceňuju onu jednoduchost a srozumitelnost. Není potřeba číst jekékoliv manuály a většinu funkcí lze intuitivně a s trochou selského rozumu nalézt hned. Navíc se mi práce v něm zdá o dost snažší a rychlejší než v jiných programech. Sice je zde méně možností, než třeba v Cubase, ale právě ta rychlost vede. Schopnost hudební myšlenku zhmotnit co nejdříve. V neposlední řadě je praktické mít jeden program jak na skládání, tak na živé hraní a tyto funkce mezi sebou kombinovat."

3.2.5  Fruity Loops studio
Chlapci z Image-line na to šli při vývoji trošku jinak a výsledkem je celkem osobité uživatelské prostředí. Ve Fruity nesázíte zvuky či MIDI noty přímo do projektového okna, jako v případě Cubase či dalších standarních DAW, ale ve step-sekvencerech děláte smyčky, které pak v playlistu skládáte, a vytváříte tak strukturu tracku. Vím, že tento popis zní lehce zmateně, ale jako vždy je lepší, si práci ve FL osahat. V podstatě jde ale o skládání vlastnoručně vytvořených smyček (tzv. Patternů) za sebe, jejich různé vrstvení atd. FL samozřejmě obsahuje interní efekty. Navíc v nich ale najdete syntetizéry, loop-playery...


Obr. 4.7 – Fruity Loops – Zdroj: www.matthewdoucette.com  

Klady: jednoduchost, intuitivnost, rychlost práce
Zápory: svým způsobem nutí ke smyčkovitosti muziky, nepohodlná práce s audiem, nejspíš jde pouze o subjektivní pocit, ale zvuk FL není úplně košér.
Odkazy: http://fruityloops.phorum.cz/  
http://www.fruityloops.com/
http://www.sectionz.com/

Názor uživatele: Larry aka L+
"Fruity Loops vyuzivam na produkciu DNB a inej hudby uz vyse 5 rokov. Moj sposob produkcie je ciste o samploch: striham, prehadzujem, destruujem, filtrujem a ked som spokojny s jednotlivym samplom tak ho supnem do sequencera k ostatnym veciam. Nevytvaram v nom ziadne zvuky, ani raz som nepouzil vstavany generator, alebo zvuky co su tam defaultne. Fruity mi vyhovuje hlavne pre ychlost, ktorou dokazem spracovat napad. Co sa tyka zvuku, tak je to iba o extremne presnej equalizacii kvalitnych samplov a o skusenostiach."


3.2.6  Renoise
Názor: B-complex
Renoise je novodobým nástupcom legendárnych trackerov, ktoré boli už od počiatku 90tych rokov akousi  alternatívou k tradičným horizontálne skrolujúcim midi sekvencérom alá Cubase, Pro Tools a pod. V zásade sa  jedná o mix sekvencéru, sampleru a sample editoru, uživateľ má možnosť pomocou príkazov v sekvencéri priamo manipulovať so samplami. Rozdiel je taktiež v tom, že miesto kreslenia dĺžky noty hrá v trackeri nota  stále až kým ju neukončíte, prípadne sama nedoznie. Za najväčšiu výhodu považujem práve ono spojenie sample  prostredia, ktorému sa ťažkopádne audio tracky napr v cubase nemôžu rovnať. Predstavte si, že máte urobenú skladbu, v ktoromkoľvek momente si môžete označiť hociktorú jej časť a stlačením klávesovej skratky tento obsah vyrenderujete priamo do sampleru, kde môžete s týmto audio materiálom ihneď pracovať, editovať ho znovu renderovať a podobne. Nevýhodou Renoise pre niekoho môže byť absencia piano roll a práca s veľmi dlhými notami alebo dlhým audiom. Renoise je plne VST a VSTi kompatibilný a pre všetkých ktorí sa kedy stretli  s Fast trackerom alebo Impulse trackerom ho rozhodne odporúčam vyskúšať. V porovnaní s ostatnými komerčnými  produktami je myslím si lákavá aj jeho cena 50euro, demo je k dispozícii zdarma oklieštené je iba o možnosť  renderovať skladby ako wav a asio ovládače. Stiahnuť si  ho môžete na stránke www.renoise.com, do pozornosti  dávam aj veľmi bohatý návod na stránke http://tutorials.renoise.com.

3.2.7  Ostatní komerční SW
Jelikož není v mých silách, pospat všechny další programy (a upřímně toho o nich ani moc nevím), uchýlím se jen k jejich výčtu a odkazu na ně (snad na nějaký nezapomenu).
• Apple Logic - http://www.apple.com/logicpro/
• Digidesign Pro Tools - www.digidesign.com/
• Cakewalk Sonar - www.cakewalk.com

3.2.8  Nekomerční SW
Pojem open source a GNU licence jistě nejsou něčím, co bychom slyšeli prvně. Naštěstí pro nás, i na poli audio sw existují jedinci, jež tráví dlouhé noci tím, že programují kvalitní audio aplikace, které pak následně nabízejí k volnému stažení. Tyto programy se zatím netěší zvláštní pozornosti profesionálů, ale díky skvělé podpoře internetové komunity je s některými aplikacemi nutno počítat (např. MAX/MSP se tak zatím jeví).
● Buzz Tracker - http://flavor8.com/index.php/2005/10/15/buzz-tracker-on-linux/
● MAX/MSP - http://en.wikipedia.org/wiki/Max_(software)

3.3  Zvukové editory
Jsou primárně určeny pouze pro práci se syrovým zvukem (audiem). Možnost MIDI je u nich spíše výjimečná.  Tuto svoji indispozici však vynahrazují tím, že svoji práci umí více než dobře. Zvukové editory nabízí detailní pohled na tvar zvukové vlny a spoustu možností pro její úpravu. Tedy stříhání, efektování, změnu vzorkovací fekvence či bitové hloubky, normalizaci, změnu lazení a mnoho dalších. Tyto operace jsou prováděny tzv. destruktivně, tedy provedeme-li změnu, kterou následně uložíme, již není cesty zpět.

Jak již bylo napsáno výše, zvukové editory se používají především na úpravy samplů a mastering.
Drtivá většina zvukových editorů podporuje technologii VST či podobné a dovolují tak i použití efekty třetí strany (více v kapitole o efektech).


3.3.1  Sound Forge
Zvukový editor společnosti Sony v oblasti zvukových editorů. K dostání již ve své deváté verzi. Kromě zvukového editoru pracujícím v reálném čase zvládne pracovat i s videem. Podpora všech známých zvukových formátů je samozřejmostí. To samé platí o podpoře VST či DirectX.
Součástí je i program CD-Architect, který dovoluje vypalovat CD přímo z prostředí Sound Forge (Obrázek 4.6). Dalšími prvky jsou i spektrální analyzéry či jednoduché generátory zvuku.
 

Obr. 4.8 – Uživatelské prostředí Sound Forge 8 – Zdroj: free-scores.com

3.3.2 Další komerční produkty
• Adobe Audition - www.adobe.com/products/audition/
• WaveLab - www.steinberg.de/


4. MIDI
Opravdu jen stručně. MIDI je zkratka anglického výrazu Musical Instruments Digital Interface. Jeho záměrem, je propojení elektronických hudebních nástrojů tak, aby spolu mohly komunikovat a navzájem si předávat data (např. který tón hraje apod.). Jedná se vlastně o jakýsi notový zápis, kterým se hudební nástroj řídí. Samotné MIDI je pouhým prostředkem, komunikačním jazykem, a jako takové není schopno vyloudit jediný zvuk. Při jeho používání je potřeba zvuky, které mají být 'řízeny', odněkud získat. A právě tady nastupuje technologie VSTi se svými virtuálními synthy a samplery. Problematika MIDI je celkem rozsáhlá a komplikovaná. Pro zájemce lze doporučit knihu D. Forró - Svět MIDI, kde lze nalézt vyčerpávající vysvětlení všeho, co se MIDI světa týče. Naštěstí pro nás je však MIDI tak složité, jak složité ho chceme mít. Takže k jeho základnímu použití nepotřebujeme vědět mnoho. Nám prozatím stačí vědět to, že co že to vlastně MIDI je a někdy v budoucnu si ukážeme, jak se s ním pracuje. Z dnešního pohledu se jedná zastaralou technologii se spoustou nedostatků, avšak z důvodu kompatibility je zatím takřka nemožné ji něčím nahradit. Určitou nadějí se zdá být rozhraní Firewire (IEE1394).


 Obr. 5.1 – Jednoduché MIDI pracoviště – Zdroj: computermusic.co.uk



První díl seriálu o počítačové hudbě najdete zde.
Pro více informací o autorovi klikněte sem.